a nabádám zahrádkáře, majitele soukromých zahrad i správce zeleně, aby nepouštěli trávník moc blízko ke kmeni stromů. Je to jednak velmi nepraktické z hlediska údržby, jednak nevhodné pro strom. Má to několik důvodů - při existenci trávníku kolem paty stromu dochází k velmi silným konkurenčním vztahům, ze strany trávníku. Ten stromu krade nejenom vodu a živiny v ní rozpuštěné, ale i velmi cenný vzduch. To se mezi veřejnosti málo ví, že přítomnost vzduchu v prostoru kořenů rostlin je zcela zásadní pro život stromu, ale i většiny ostatních rostlin. Proto se v dobrých parcích a botanických zahradách udržuje prostor pod stromem buď zcela prázdný, anebo porostlý půdopokryvnými rostlinami, které zdaleka tak konkurenční nejsou. Nakonec se dostávám k tomu nejdůležitějšímu - v posledních dnech se na fb objevily hodně zajímavé ilustrace některých rostlin včetně toho, jak vypadají jejich kořeny. Vybral jsem pro vás obrázek jedné kostřavy i s nákresem jejího kořenového systému - dobře se prosím na obrázek podívejte. Nejdelší kořeny rostou až do hloubky kolem 150 cm, přičemž ještě v hloubce jednoho metru je kořenová síť stále dost mohutná. Podobně jsou na tom i jiné druhy trav, které jsou součástí travních směsí. Nevím přesně, kolik kusů trav se nachází na čtverečním metru, ale myslím, že to budou řádově stovky. Ve vzájemné konkurenci jejich kořeny možná nebudou tak husté, jako na obrázku - jisté však je, že pro kořeny stromů budou obrovskou konkurencí. A je vcelku jedno, jestli tím stromem je lípa, bříza, jabloň, nebo stromek či keřík rybízu, který vám roste v trávníku při plotě u sousedova kompostu. Ať je to kde chce, vždy trávník dělá svým sousedním rostlinám velké trampoty. Nebojte se osvobodit své rostliny od trávníku, bude se jim "lépe dýchat, jíst i pít".

Na závěr děkuji německému vydavatelství Elsevier za souhlas s publikováním této perokresby ( Kutschera, Lichtenegger, Sobotik - Wurzelatlas MItteleuropäischer Grünpflanzen -1982).