Tento příspěvek dávám trošičku pod vlivem toho, co vidím v některých hortenziových skupinách. V posledních dnech se jako houby po dešti objevily smutné posty s uvadlými hortenziemi, nebo chudinkami bojujícími o prostor mezi trávou a plevelem.

Takže za prvé.

Když si dovezete z potravinového supermarketu hortenzii zabalenou v celofánu (mám na mysli zejména hortenzii velkolistou) a má evidentně téměř jenom bylinné výhony, je skoro jisté, že je z velmi urychleného chovu- na 99%ze skleníku. Za svůj život nezažila žádný problém, nikdy ji nebylo ani moc horko, ani zima. Když takovou hortenzii svléknete z toho celofánu a vystavíte ji počasí, které u nás panuje, byl by zázrak, kdyby nezvadla. Chápu, cena kolem stovky je dost motivační - také se rádi pochlubíte, jak výhodně jste nakoupili. Ale přemýšlejte se mnou. Není pravděpodobné, že by vám ji nějaký obchodník nabídl bez zisku. Součástí ceny je také DPH, náklady na dopravu, manipulaci, a alespoň malý zisk pěstitele. Když všechna čísla jenom odhadneme, vyjde nám, že to musí být pěkná rychlokvaška, aby se to všem zainteresovaným stranám alespoň trochu vyplatila. A rychlokvaška u hortenzií znamená nízkou, ba dokonce velmi nízkou kvalitu - a velké riziko úhynu, či poškození rostliny.

Za druhé.

Často registruji dotaz, jak to že loni zakoupená rostlina moc neroste nebo nechce kvést. "A co dělám špatně" ptáte se často. Pomůžu si přirovnáním, kterému možná porozumíte lépe. Přijde vám divné, že když si z porodnice dovezete miminko, ještě neumí psát či zpívat? Na tyto dovednosti musí dorůst a dospět. U hortenzií, ale i jiných rostlin obecně platí něco podobné. Každá rostlina má ještě svoje druhé já. To je pod zemí a je důležitější, než to první. Jsou to kořeny. Zatímco to, co se děje nad zemí je vidět, život kořenů je utajený. V první fáze od výsadby jsou to hlavně ony, které překotně rostou. U hortenzií je to velmi markantní. Sami dobře víte, že jak je trochu sucho, hned začne vadnout. Proto než vytvoří velký keř, musí si dobře zakořenit, aby měla dostatek kořenů na čerpání vody do nadzemní části. Jako to miminko musí dospět, tak hortenzie musí zakořenit. Až se tak stane, začne se věnovat životu nad povrchem půdy. Co z toho vyplývá? Trpělivost je nutná.

Po třetí.

Někdy neumím pochopit, co se svými rostlinami někteří majitelé udělají. Jak se lidově říká, prostě je někam píchnou - a je jedno kam. Obvykle do trávníku, nebo tam, kde je zrovna místo. Mezi píchnutím a výsadbou je velký rozdíl. Málokterá rostlina dobře zvládá blízkou přítomnost trávníku ve své bezprostřední blízkosti. Trávník je hladový a žíznivý objekt, který tvoří stovky rostlin na malém prostoru. Všechny chtějí žít a pít a umí se o své "jídlo" statečně poprat. Až tak statečně, že hortenzii toho moc nezbyde. Když se k tomu přidá současné horko, sucho a místo pořádné zálivky jenom kropení, je nasnadě, že je to skoro jistý začátek konce.

Podtrženo a sečteno.

Hortenzie radši nakupujte v zahradnictvích, než mezi chlebem, moukou a drůbeží v akci. Nejlevnější nemusí být výhodou. Buďte pečliví při výsadbě a místo píchání sázejte pečlivě. Co dáte kořenům se brzy projeví na tom, co uvidíte na povrchu. A buďte trpěliví, dejte svým miláčkům čas, aby se projevily v plné kráse.