Tak už to tady máme přátelé znovu. Jen co poporostla tráva nad hranici 10 centimetrů, už zase propukly vášnivé debaty o tom, či trávník sekat, nebo nesekat. Jak už u nás bývá zvykem, hned tu máme dva tábory - v jednom příznivci a ve druhém odpůrci. Na třetí tábor střízlivého rozumu jakoby moc prostoru už nezbylo. Oba tábory mají kus své pravdy - na jedné straně ochrana drobného života, na straně druhé, poctivé zahradnické řemeslo. Chránit hmyz i další drobné živočišstvo, či povrch půdy před erozí a prohříváním má svoji logiku. Stejnou logiku ale má udržování intenzivních trávníků. Přitom je to TAK JEDNODUCHÉ! Když je vlhko, teplo, trávník bujně roste - pojďme ho sekat a nestydět se za to. Dobře - nemusíme těsně nad zemí, ale tak, aby vypadal jako trávník. Když přijde sucho a trávník neroste, nebo jenom slabě - nesekejme vůbec a nestyďme se za to. Nemusíme mít za každou cenu černobílé řešení, obvykle existuje i zlatá střední cesta. A je tu ještě jedna věc. Když si najdete cestu, jak vytvořit vlídné prostředí pro opylovače, jiný hmyz, ježky, ptactvo či další formy života, můžete si hned vedle dopřát i kus pořádného, intenzivně udržovaného trávníku. Vaše zahrada může být krásná, pestrá, plná života, vlídná k přírodě, přičemž nebude popírat principy úhlednosti a zahradnického řemesla se vším všudy, včetně intenzivně udržovaného trávníku.