Jmelí

20.12.2016
Jmelí

Větvičky jmelí, nejlépe s hezkými bílými plody již dlouho slouží jako symbol Vánoc. Svazky větviček používáme do vánočních dekorací, ale často se používají i samostatně jako ozdoba dveří či zdí. Z Velké Británie pochází zvyk, který pod svazkem větviček ze jmelí dovoluje o Vánocích políbit vyvolenou osobu. Ale tato tradice má ještě druhou část, která není až tak známá a dodržuje se jenom výjimečně. Snad proto, aby líbání zůstalo v mezích slušnosti, má se po každém polibku ze svazku odebrat jedna bílá bobulka. Silné pouto, kterým se jmelí váže k Vánocům má však mnohem starší tradici. Ještě v předkřesťanském období bylo jmelí v evropském prostředí rostlinou velmi váženou. Asi největší zásluhu na tom mají jeho listy, které zůstávají zelené i v zimním období. Stálezelené rostliny byly často zejména severskými národy obdivovány a uctívány jako symbol věčné síly a nezdolné vitality. Zejména staré germánské i keltské kmeny považovaly jmelí za rostlinu nesmírně posvátnou. A protože jmelí bylo nejlépe vidět koncem podzimu a v zimě, když ze stromů spadalo všechno listí, právě v tuto dobu byl nejvhodnější čas k jeho sběru. Druidové, staří keltští kněží rozdávali jmelí svým lidem právě v období zimního slunovratu, který se téměř přesně shoduje s termínem křesťanských Vánoc. Pravděpodobně z této tradice vzešla i obliba jmelí křesťanů ve vánočním čase. Jmelí mělo nahrazovat sílu slunce, v době sběru jmelí Keltové zastavovali boje i války, v mírových dobách se větvičky používaly pro výzdobu posvátných míst. Bílé plody Keltové považovali i za symbol plodnosti, ve středověku se však tato tradice obrátila zcela naruby. Některé ženy naopak nosily u sebe plody jmelí ve víře, že je ochrání proti nechtěnému otěhotnění.

Jmelí
Jmelí