8
ROSTLINY
Velkokvěté záhonové,
resp. čajohybridy
Keřové nebo vzpřímené růže
s dlouhými stonky výšky 75–100 cm
mají velké jednotlivé květy dokona
lých tvarů – hodně okvětních lístků.
Často voní. Kvetou do podzimu –
trvale nebo na několikrát. Každo
roční důkladný řez, odstraňování od
kvetlých květů.
Hodí se k řezu i do záhonů.
Mnohokvěté záhonové,
resp. floribundy nebo
polyantky
Vyšší či keřovitý vzrůst, chocholí
ky 3 až 25 květů, jednoduchých nebo
poloplných, nezřídka vonných. Kve
tou opakovaně až do podzimu. Nižší
polyantky jsou vysoké do 60 cm, vyšší
floribundy do 120 cm. Odstraňování
odkvetlých květenství podporuje ná
sadu květů, řez mimo sezónu.
K řezu, do záhonů i jako živý plot.
Půdopokryvné
Nízké, husté až poléhavé keře,
malé listy, jednoduché až plné květy,
obvykle nevonné. Některé růže jsou
vzrůstnější, jiné plazivé a zakořeňující.
Většina odrůd kvete neustále, něko
lik jen jednou za sezónu. Řez minimál
ní, mírný pro udržení tvaru.
Na svahy, zídky i do nádob.
Odolné vůči chorobám.
Hladové
královny
léta
Růžím se někdy říká hladové rostliny, protože kvůli tvorbě
květů a nahrazení řezem odstraněných výhonů spotřebují
hodně energie. Se svými krásnými a často i vonnými
květy, které posléze vystřídají atraktivní
šípky, se ale pěstují po staletí a jsou
asi nejromantičtějšími květinami.
Nepostradatelné jsou ale
i v moderních zahradách.
TEXT
Julie Bláhová
FOTO
Dreamstime
Málokterá zahrada se bez růží obejde. Existují
v mnoha podobách, vždyť také rod růže zahrnu-
je asi 150 druhů v tisících kultivarů. Některé jsou
přitom starší než Římská říše, většina však pochází
z druhé poloviny 18. století. Šlechtění růží ale pokra-
čuje i dnes a každý rok se objevují nové odrůdy různých
typů a velikostí.
Krásky známé
i neznámé
Pro snazší orientaci se růže
dělí do několika skupin,
a to podle jejich vzrůstu
a velikosti, bohatosti květů
nebo míry prošlechtění,
přičemž každá skupina je
vhodná k jiným
účelům.