Vyberte si svého zahradníka
v Česku a na Slovensku

Novinky ze zahradnictví

Heptacodium - krík pre jesennú krásu.

Nie je to ani tak dávno, čo sa v ponukách niektorých škôlkarských firiem objavilo ťažko vysloviteľné meno Heptacodium miconoides. V tomto čase túto drevinu poznal len málokto a informácie o nej boli pomerne stručné. O tejto drevine pôvodom z Východnej Ázie sa písalo že sa vyznačuuje neskorým kvitnutím a odolnosťou v chránených podmienkach. Od tej doby uplynulo už pár rokov, a tí odvážnejší a zvedavejší rastlinu pár krát vysadili na "otestovanie", čo vydrží. Z málo známeho druhu sa "vylúpla" veľmi zaujímavá, a navyše aj odolná drevina. Má zaujímavý životný rytmus. Keď sa z protistojných púčikov na jar ukážu prvé listy, nič mimoriadne na drevine nie je vidieť. Svetlozelené listy, výhony rastúce pomerne bujne a inak nič. Efekt príde po dvoch až troch rokoch na úplnom konci leta. Podľa lokality rozkvitá od konca augusta až do septembra. Kvitnutie trvá až do konca októbra, či začiatku novembra. Kvety sú medonosné, takže v teplom počasí býva hojne navštevovaný hmyzom. Listy sú opadavé, ale pred tým, než spadnú na zem, dostanú ešte pomerne peknú purpurovú farbu. Staré kríky sú ozdobné aj v zime, a to najmä kôrovou, ktorá sa odlupuje v pásoch. V našich podmienkach dokáže dorásť minimálne do 4m, ale v prípade potreby sa dá občas radikálne zmladiť. Podľa doterajších skúseností sa javí ako veľmi odolný, s výbornou regeneračnou schopnosťou.

Více →

31.10.2019

Včera, dnes a zítra

Vždy, když se na cestách někde potkám s touto rostlinou, určitě se při ní trochu poťouchle usmívám. Ne že bych byl zcela mimo, ale vzpomenu si při ní na bájnou scénku paní Ivy Janžurové s panem Holzmannem. Možná víte, kam mířím. Ta scénka se jmenuje Včera, dnes a zítra – a pan Holzmann se v ní pokouší koupit lístky do kina na film Včera, dnes a zítra. Spojitost mezi touto rostlinou a geniální scénkou českého šoubyznysu může být poněkud záhadná. Vědecké jméno této rostliny je Brunfelsia pauciflora, je to brazilský endemit. Do lidské řeči přeloženo to znamená, že ve volné přírodě neroste nikde jinde na světě. Pro svoji krásu skoro oslnivou se ale rozšířila po tropech, kde se pěstuje v parcích a zahrádkách jako okrasný keř. Potkal jsem ji jak v Americe, tak v Africe, v Evropě zdobí nejeden tropický skleník botanických zahrad. Patří do čeledě lilkovitých a jako mnoho jejich sestřenic i bratranců, i tato je poměrně silně toxická (koukat na ní ovšem můžete bez rizika). Ozdobné jsou její květy – jsou docela velké a nápadné. Když se podíváte zblízka, uvědomíte si, že vnímáte najednou hned několik odstínů – je tam modrá, růžová i bílá barva, jakoby na jednom keříku bylo naroubováno několik odrůd. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Když se kvítek otevře, je modrý. Později zrůžoví a nakonec zbledne. Tyto barevné změny trvají několik dnů. Proto se u některých národů pro tuto rostlinu ujalo jméno „včera, dnes a zítra“. Přesně jako ve scénce našich herců. Tato rostlina má ještě jedno další, také hezké jméno. Představte si, není to ani "v sobotu večer, ani "v neděli ráno". V anglicky mluvících zemí ji říkají „Kiss Me Quick“. Znamená to „líbej mě rychle“. Kdoví, jestli to nějak souvisí s toxicitou tohoto keříčku, anebo je to námět pro nějakou další ztřeštěnou scénku.

Více →

28.10.2019

Kde nás najdete